Psychické poruchy

Adolescence je období přibližně mezi 12. a 20. rokem života, které představuje jednu z nejdůležitějších etap lidského vývoje. Dochází v něm k výrazným změnám tělesným, psychickým i sociálním. Mladý člověk hledá svou identitu, zkoumá hranice, buduje vztahy a postupně přebírá odpovědnost za svůj život. Tato dynamika přináší mnoho příležitostí, ale také zranitelnost. Právě v adolescenci se totiž často poprvé objevují různé psychické obtíže nebo se naplno rozvinou poruchy, které mohou ovlivnit další vývoj osobnosti.

Odhaduje se, že přibližně každý pátý dospívající prožije během tohoto období epizodu duševní poruchy. Nejčastěji jde o depresi, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy nebo sebepoškozující chování. Tyto obtíže jsou často přehlíženy nebo podceňovány, a proto je důležité o nich mluvit otevřeně, bez předsudků a s pochopením.

Nejčastější psychické poruchy v adolescenci

1. Depresivní poruchy

Deprese u dospívajících se projevuje jinak než u dospělých. Mladí lidé často pociťují silný smutek, beznaděj, ztrátu zájmu o věci, které je dříve těšily, nebo problémy se spánkem a soustředěním. Někdy se deprese maskuje podrážděností, uzavíráním se do sebe či agresivním chováním. V nejzávažnějších případech může vést až k sebevražedným myšlenkám.
Včasná podpora a odborná pomoc (např. psychoterapie, krizová intervence) mohou významně zlepšit prognózu.

2. Úzkostné poruchy

Úzkost je do určité míry běžná – pomáhá zvládat náročné situace. Pokud je však příliš silná nebo trvalá, může dospívajícího výrazně omezovat. Úzkostné poruchy se mohou projevovat neustálým strachem, napětím, tělesnými obtížemi (bušení srdce, třes, dušnost) nebo vyhýbavým chováním.
Mezi nejčastější typy patří generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie a panická porucha.

3. Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie či záchvatovité přejídání často vznikají v období dospívání, kdy se mladý člověk intenzivně zabývá svým vzhledem a tělesným ideálem. Poruchy příjmu potravy však nejsou jen o jídle – jde především o problém se sebepojetím, kontrolou a pocitem vlastní hodnoty.
Léčba vyžaduje citlivý přístup, spolupráci rodiny a odborníků, často i dlouhodobou terapii.

4. Poruchy chování a pozornosti

U některých dospívajících se vyskytují impulzivní projevy, poruchy pozornosti nebo sklony k riskantnímu chování. Typickým příkladem je ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) nebo tzv. porucha chování, kdy dochází k opakovanému porušování pravidel, konfliktům s autoritou a agresivitě.
Tyto potíže mohou vést ke školním neúspěchům i sociálním problémům, ale vhodná podpora a strukturované prostředí dokážou výrazně pomoci.

5. Sebepoškozování 

Sebepoškozování se v posledních letech stává stále častějším způsobem, jak dospívající vyjadřují vnitřní bolest nebo zoufalství. Nejde přitom vždy o pokus o sebevraždu – často jde o volání o pomoc nebo způsob, jak zvládnout nepříjemné emoce.
Je nezbytné reagovat s empatií, neodsuzovat, a pokud je to možné, zajistit odbornou pomoc.

Příčiny a rizikové faktory

Vznik psychických poruch v adolescenci je obvykle podmíněn kombinací více faktorů.

  • Biologické faktory: genetické predispozice, hormonální změny, vývoj mozku.

  • Psychologické faktory: nízké sebevědomí, perfekcionismus, potíže v seberegulaci emocí.

  • Sociální faktory: konflikty v rodině, tlak vrstevníků, školní stres, vliv sociálních sítí a kyberšikany.

Velkou roli hraje také přístup okolí – podpora, komunikace a otevřenost mohou mít ochranný účinek, zatímco nepochopení, bagatelizace nebo stigmatizace potíže prohlubují.

Prevence a pomoc

Prevence psychických poruch v adolescenci spočívá především ve včasném rozpoznání varovných signálů a vytváření prostředí, kde se mladí lidé cítí bezpečně.

Důležitou roli hraje:

  • Rodina – otevřená komunikace, zájem o pocity dítěte, zdravé hranice.

  • Škola – psychologická podpora, školní psycholog, preventivní programy.

  • Společnost – destigmatizace duševních onemocnění, dostupnost krizové pomoci.

Adolescent by měl vědět, že požádat o pomoc není slabost, ale projev odvahy. Pomoc lze hledat u psychologa, psychiatra, školního poradce nebo na krizových linkách (např. Linka bezpečí, Modrá linka, Nevypusť duši).

Psychické poruchy v adolescenci představují závažný, ale řešitelný problém. Otevřenost, empatie a včasná odborná pomoc mohou výrazně zlepšit kvalitu života dospívajících i jejich blízkých.
Vytváření podpůrných webů, komunit a edukačních projektů pomáhá nejen destigmatizovat téma duševního zdraví, ale také dává mladým lidem prostor sdílet zkušenosti a najít cestu k pomoci.

🧭 Co dělat, když se necítíš psychicky dobře:

💬 Mám pocit, že je toho na mě moc

  • Zkus si o tom s někým promluvit – kamarád, rodič, učitel, školní psycholog nebo jiný dospělý, kterému důvěřuješ.

  • Někdy už samotné sdílení pomůže ulevit.

  • Pokud se ti těžko hledají slova, napiš to – dopis, zprávu, poznámku do mobilu.

💭 Mám úzkosti, deprese nebo sebepoškozující myšlenky

  • Nepokoušej se to zvládnout sám/a – existuje odborná pomoc a je naprosto v pořádku ji využít.

  • Objednej se k psychologovi nebo psychiatrovi (pomoci může i školní psycholog).

  • Pokud nemáš možnost osobního kontaktu, zkus bezplatné linky důvěry, kde můžeš zůstat v anonymitě:

📞 Linka bezpečí (pro děti a mládež do 18 let)
➡️ https://www.linkabezpeci.cz
Tel.: 116 111 (nonstop, zdarma)

💬 Modrá linka
➡️ https://www.modralinka.cz
Tel.: 608 902 410
Chat a e-mailová poradna dostupná online.

💬 Linka pro dospívající – Nevypusť duši
➡️ https://nevypustdusi.cz/pomoc
Informace o duševním zdraví, kontakty na odborníky, tipy jak o sebe pečovat.

💬 Linka první psychické pomoci
➡️ https://linkapsychickepomoci.cz
Tel.: 116 123 (nonstop, zdarma)
Pro všechny, kdo prožívají krizi nebo psychickou zátěž.

💬 Pražská linka důvěry
➡️ https://www.csspraha.cz/prazska-linka-duvery
Tel.: 222 580 697 (nonstop, anonymně, pro celou ČR)

❤️ Co pomáhá dlouhodobě

  • Mluv o svých pocitech, i když to není jednoduché.

  • Dbej na spánek, jídlo, pohyb a odpočinek – psychika a tělo spolu úzce souvisejí.

  • Vyhýbej se srovnávání na sociálních sítích.

  • Měj kolem sebe lidi, kteří tě podporují.

  • Pokud se necítíš dobře delší dobu, vyhledej odbornou pomoc – není to selhání, ale krok ke zlepšení.

Vypracoval Zbyněk Metelka